Československá socialistická federace byla vyspělým státem socialistického typu. Hlavou státu byl president František Otta-Šindelář od roku 2015. Území státu má 140 446 km2. Počet obyvatel podle sčítání v roce 2013 byl 15 932 374. Hlavním městem státu byla Praha. Československo bylo federativním státem, který tvořilo 11 subjektů federace. Československo bylo vnitrozemským státem uprostřed Evropy. Měnovou jednotkou byla Koruna československá (Kčs). Dělila se na 100 haléřů.
Ve volbách, které proběhly v září r. 2015, zvítězila Komunistická strana a strana Jednotné Československo, Zelená strana a Československá strana práce měly volební výsledek menší. Jelikož se tyto strany nemohly dohodnout na vytvoření vlády, byly vyhlášeny nové volby.
Dějiny[]
Československá socialistická konfederativní republika[]
Vznikla dne 11. listopadu 2014 jako spojenecký stát SSSR. Presidentem byl po většinu její existence Tomáš Kracík, až poslední den, co existovala, se stal presidentem David Vavruška. Ten zahájil změnu na Československou federaci. ČSSKR se dělila na Čechy a Slovensko. Morava byla součástí SSSR.
Československá federace[]
Československá federace vznikla dne 11. ledna 2015 připojením Moravy k původní ČSSKR. Presidenty federace byli David Vavruška, od března 2015 jím byl František Otta-Šindelář. Za jeho vlády se připojilo Rusínsko k Československu. Od posledního týdne v dubnu 2015 začal jednat s Novočeskou federací o spojení. To vyvrcholilo dne 9. května 2015, kdy vznikla jednotná Československá socialistická federace.
Československá socialistická federace[]
Zprvu vládla v Československu pouze Československá strana práce, která se dokonce snažila vyhlásit ústavní zákon o vedoucí úloze ČSSP. Po oddělení stalinistické frakce do obnovené Komunistické strany Československé federace se ČSSP ideologicky změnila spíše na sociálně demokratickou stranu. V srpnu vznikla strana Jednotné Československo a Zelená strana. Všechny tyto strany se zúčastnily voleb do Národního shromáždění, kde vyhrály většinou KSČF a JČ. KSČF se po vítězných volbách změnila na Komunistickou stranu Československa. Dne 4. října se předsedou vlády stal s. Tomáš Kracík ze Zelené strany. Československá socialistická federace zanikla přeměnou na Českou a Slovenskou Federativní Republiku.
Geografie[]
Československo leží v klimaticky příznivé poloze střední Evropy severní zemské polokoule.
Čechy[]
Většinu území tvoří pahorkatiny, v severní polovině pak úrodná nížina kolem Labe, nad níž se vypíná pro Čechy významná, byť nijak zvlášť vysoká hora Říp (456 m). Přirozené hranice pak ze všech stran vytyčuje věnec hor: (od jihovýchodu po směru hodinových ručiček) Novohradské hory, Šumava, Český les, Krušné hory, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou (1603 m), Orlické hory a na východě rozsáhlá oblast Českomoravské vrchoviny. Geomorfologicky patří celé území k Českému masívu v soustavě Hercynských pohoří. Víceméně celé území Čech spadá do povodí Labe a úmoří Severního moře. Nejdelší českou řekou nicméně není Labe, ale Vltava (430 km; Labe má na českém území 364 km, z toho od pramene k soutoku s Vltavou 255 km). K dalším důležitým řekám patří Berounka, Otava, Malše, Lužnice, Sázava (částečně na Moravě), Úpa, Orlice, Jizera a Ohře (částečně v Německu, resp. Bavorsku). Největším jezerem byla Černé jezero na Šumavě.
Morava[]
Povrch Moravy tvoří z větší částí pahorkatiny, vrchoviny a ne příliš vysoká pohoří. Na hranici s Čechami se rozkládá Českomoravská vrchovina. Součástí Českomoravské vrchoviny byla i masiv Žďárských vrchů. Východně od Českomoravské vrchoviny se pak nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem. Na severu Moravy a na jihu Slezska se pak rozkládá pohoří Jeseníky s nejvyšší moravskou horou Pradědem (1 492 m), členěné na Hrubý Jeseník a Nízký Jeseník. Jihozápadně od Jeseníků se na hranici s Čechami a Kladskem rozkládá Králický Sněžník. Jihovýchodně od Jeseníků se zvedají Oderské vrchy. Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých úvalů a „bran“, které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, a západněji položené Chřiby a pahorkatina Ždánický les. Podél toku řeky Moravy, která celou zemí protéká od severu k jihu, leží Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval. Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská brána, na jihu pak Vyškovská brána, s níž na jihu sousedí Dyjsko-svratecký úval. U Mikulova se zvedají Pavlovské vrchy. Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 m) na soutoku s Dyjí v nejjižnějším výběžku na trojmezí se Slovenskem a Rakouskem (Dolními Rakousy). Většina území Moravy spadá do povodí Dunaje a úmoří Černého moře, část do povodí Odry a tím úmoří Baltu. Nejdelší moravskou řekou byla právě Morava (354 km; na českém území 270 km). K dalším důležitým řekám patří Bečva, Dyje (částečně v Rakousku, resp. Dolních Rakousích), Jevišovka, Jihlava, Odra (částečně ve Slezsku), Oslava, Ostravice (částečně ve Slezsku), Svitava a Svratka (částečně v Čechách).
Slezsko[]
V západní části československého Slezska ležící v horském systému Krkonošsko-jesenické soustavy, se zvedají pohoří Hrubý Jeseník (v němž se na hranici s Moravou nachází hora Praděd) a Rychlebské hory. Ve východní části Českého Slezska se v horském systému Karpat zvedají pohoří Moravskoslezské Beskydy a Slezské Beskydy. Mimo pohoří se na území československého Slezska rozkládá také několik pahorkatin: na Osoblažsku se jedná o Zlatohorskou pahorkatinu, v okolí Opavy a na Hlučínsku o Opavskou pahorkatinu, podél Odry se rozkládá Moravská brána, a severovýchodně od Ostravy Ostravská pánev. Nejdůležitější řeky jsou Odra, Opava a Olše, jež z části utvářejí hranici s Polskem. Řeky Odra a Ostravice pak tvoří i část zemské hranice s Moravou.
Slovensko[]
Severním a středním oblastem Slovenska dominují na především rozsáhlé horské masivy, které jsou součástí Západních Karpat. Ty se dělí na tři části – Vnější, Střední a Vnitřní. Vnější Západní Karpaty se nacházejí na severu a zahrnují Malé Karpaty, Javorníky a Beskydy. Střední Západní Karpaty se skládají z Vysokých a Nízkých Tater. Vnitřní Karpaty postupují dále na jih do Maďarska. Jejich součástí byla především Slovenské rudohoří. V západních oblastech převládají spíše kopce. Níže položené oblasti jsou ve velké většině na jihu při hranicích s Maďarskem. Dvě nejvýznamnější z nich představují Podunajská a Východoslovenská nížina. Nejvyšším bodem byla Gerlachovský štít ve Vysokých Tatrách, dosahující výšky 2 655 m. Přes 31,9 % půdy se využívá k zemědělské činnosti. Přetrvávajícími ekologickými problémy zůstávají znečištěné ovzduší a kyselé deště. Ačkoliv byl původní lesní porost vážně narušen intenzivním kácením a zemědělskou činností, stále lesy pokrývají více než dvě pětiny povrchu. Národní parky, chráněné krajinné oblasti a další přírodní rezervace spravuje Státní ochrana přírody Slovenské republiky, vytvořená roku 2000. Nejstarší chráněné oblasti byly ustavovány od roku 1895, první národní park byl zřízen o více jak 50 let později, roku 1948. V současnosti se na Slovensku nachází 9 národních parků a 14 chráněných krajinných oblastí. V roce 2004 zasáhla Vysoké Tatry větrná smršť, která silně poškodila zdejší lesní porost a způsobila škody v hodnotě několika miliard korun. Jednu z nejvýznamnějších řek protékajících Slovenskem představuje Dunaj, který spolu s Moravou tvoří slovenskou jihozápadní hranici. Nejdelším slovenským vodním tokem byla Váh. Mezi další významné řeky patří Hron, Hornád, Bodrog a Poprad. Na Slovensku jsou častá rovněž horská jezera a minerální i termální prameny. Převážná část slovenského státu spadá do černomořského úmoří. Na Slovensku se vyskytují rozličné druhy fauny a flóry. Existuje zde na 29 tisíc druhů živočichů, 11 tisíc druhů rostlin a přes tisíc druhů prvoků. Vedle běžných domácích zvířat žijí ve slovanských národních parcích medvědi, vlci, rysi, divoké kočky, svišti, vydry, kuny, norci a kamzíci (kteří jsou celostátně chránění). V lesích a v nížinách se nacházejí také koroptve, bažanti, divoké husy a kachny. Co se týče rostlinstva, ze stromů převládají v nížinách duby, na úpatích hor buky, ve vyšších polohách smrky a na nejvyšších místech převažuje co do biomů tajga a tundra.
Rusínsko[]
Oblast hraničí na západě se Slovenskem, na jihu s Maďarskem a Rumunskem, na severu krátce s Polskem a na severovýchodě s Ukrajinou. Oblast se zvedá od Panonské nížiny na jihozápadě k vrcholkům Karpat na severovýchodě. Nejvýznamnější řekou byla Tisa, která pramení nedaleko Rachova a tvoří značnou část jižní hranice oblasti (s Rumunskem a Maďarskem). Další důležitější řeky – Uh (Už), Latorica, Rika, Tereblja a Teresva – patří vesměs do jejího povodí.
Politický systém[]
Mezinárodní vztahy[]
Československo se považuje za součást Jednoty euroasijských mikronárodů, nicméně toto musí potvrdit referendum. Fakticky by tak k vytvoření JEAM jako fungující organisace mohlo dojít k 1. září 2015.
Spojenecké státy[]
Administrativní dělení[]
Více informací v článku Administrativní členění ČSSF.
Československá socialistická federace se dělí na rovnoprávné republiky. Do 20. října 2015 se dělila na pět zemí a jednu autonomní zemi.
Česká socialistická republika[]
Moravská socialistická republika[]
Slovenská socialistická republika[]
Rusínská socialistická republika[]
Lužická socialistická republika[]
Slezská socialistická republika[]
Obyvatelstvo[]
Více informací v článku Náboženství v ČSSF.
Území Československa má přibližně 15,9 milionů obyvatel. Problém byla však určit počet obyvatel v Lužické zemi, která po dlouhou dobu nebyla jedním správním celkem, ale byla rozdělená mezi Německo a Polsko. Nejpočetnějšími národnostními menšinami jsou Češi, Slováci, Němci, Maďaři, Moravané, Rusíni a Cikáni. Nejrozšířenějším náboženstvím byla křesťanství, v české, moravské a slovenské zemi tvoří většinu věřících římští katolíci. V Rusínsku a na východě Slovenska byla rozšířeno také pravoslaví. Též byla na těchto územích velice rozšířen řeckokatolicismus. Na Moravě a v Čechách pak ještě žije zanedbatelná islámská menšina.
Dokument ČST o ČSSF[]
|
Československo Politika
President ČSFR • Předseda vlády ČSFR • Československá koruna • Ústava ČSFR • Vláda ČSFR • Federální shromáždění ČSFR • Ústavní soud ČSFR • Administrativní dělení Československa • Politické strany v ČSFR • Politický systém ČSFR • Politický systém České republiky (ČSFR) • Politický systém Moravské republiky (ČSFR) • Politický systém Slovenské republiky (ČSFR) Obyvatelstvo
Obyvatelstvo Československa • Náboženství v Československu |
|---|