Lajnský stát (lajnsky Lajnskej stát) je svobodný a nezávislý svrchovanný slovanský socialistický stát ve střední Evropě. Většinu obyvatel Lajny tvoří Lajnci, nejpočetnějšími menšinami jsou pak Češi a Němci. Lajnština se dříve zapisovala azbukou, nedávno však proběhl přechod na latinku. Lajnci jsou z většiny slovanského nebo germánského původu, lajnština je jazyk slovanský. Hlavním městem je Ústí (za české nadvlády Ústí nad Labem), dalšími významnými městy jsou Děčín, Litoměřice, Teplice nebo Liberec (tzv. Horní Lajna), země byla dlouhou dobu součástí Čech, v roce 2015 ale vyhlásila nezávislost. Jako měna byla zavedena nová Lajnská marka.
Lajnský národ se dlouho pokoušel o vlastní stát, nikdy se to však zcela nepovedlo. Snahou lajnského národa je distancovat se od všeho českého, Lajnci věří, že s Čechy nemají původem nic společného, pouze byli v minulosti počeštěni.
Národními barvami Lajny jsou červená a bílá, někdy též modrá, která však nehraje příliš důležitou roli. Modrý dekorační pruh byl vlajce přidán ve snaze připomínat lajnskou lidovou kulturu. Státní znak prozatím Lajnský stát nemá. Uvažuje se ale o jeho vytvoření, popřípadě zkopírování.
Nejvyšším bodem Lajnského státu, uznáme-li celé území, na nějž si v současné době činí vláda nárok, je Snižka.
Lajnština je západoslovanský jazyk zapisující se latinkou, někdy upravenou azbukou. Vládu v zemi řídila Sjednocená nacionalistická strana Lajny, která byla extrémně nacionalistická a 21. prosince byla rozpuštěna.
Území lajnského státu zabírá území Karlovarského, Ústeckého a Libereckého kraje ČR a Krkonoš.
Obyvatelstvo[]
Lajna má v současné době přibližně milion obyvatel. V zemi žije velmi početná česká menšina (tak početná, že v Lajně žije více Čechů než Lajnců), což by mohlo narušovat stabilitu země, vláda však v současné době projednává další vlnu lajnizace, která by mohla pomoci nestabilitu země zlepšit.
Většina obyvatel hovoří slovanskými jazyky (95%). Z toho 90% mluví některým ze západoslovanských jazyků, zbylých 10% pak některým z východoslovanských nebo jihoslovanských. Ostatní obyvatelé Lajny hovoří jazyky germánskými, baltskými, část jazyky neindoevropskými.
Nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství, zvláště pak pravoslaví nebo katolicismus. Lajna je kulturně a civilizačně na rozhraní mezi západní katolickou civilizací a východní pravoslavnou. Dalším náboženstvím vyskytujícím se v oblasti je islám, který vyznávají především etnické menšiny hovorící ugrofinsko-turkickými jazyky. V téměř každé vesnici se nachází kostel, a to většinou kostely katolické. Ve větších městech jsou ale i pravoslavné nebo protestantské svatostánky.
Politický systém[]
Vedoucí stranou v Lajnském státě byla Sjednocená nacionalistická strana Lajny, ale v prosinci roku 2015 byla tato strana formálně rozpuštěna. Navzdory tomu však nadále fungovala až do začátku roku 2016.
V současné době drží veškerou moc ve státě Lajnská strana socialistická. Do ní byla při jejím vzniku i Organisace lajnské mládeže. Dne 9. dubna 2016 rozhodla Nejvyšší rada o zavedení politického pluralismu. Politické strany se mohou registrovat u kteréhokoliv státního orgánu.
Lajna se člení na oblasti. Viz Oblasti Lajny.